Středa 29.5.
Ráno, když jsme stávali, válela se kole naší chaty hustá mlha. Než jsme se nasnídali a trochu se procvočili v českém jazyce, mlha jak mávnutím kouzelného proutku zmizela. Hurá, jdeme ven na hřiště. Paní učitelky a paní zdravotnice o to bohužel přišli, protože se na nás přišly podívat dvě paní z hygienické stanice. Ale protože máme všechno v nprostém pořádku, prostředí je úžasné, čisté, jídlo dobré, odjížděly od nás spokojené s úsměvem na rtech.
U oběda jsme si pochutnali opět na skvělé polévce a svíčkové omáčce s knedlíkem. S plnými bříšky jsme se odvalili na pokoje k polednímu odpočinku. Čekala nás honba za posledními pohádkovými symboly.
Zabalilu jsme si batůžky, nafasovali proviant a vyrzili vzhůru do kopců. Díky paním učitelkám, které se umí orientovat velmi dobře v mapě, jsme se vraceli jen jednou. Ale důležité bylo, že jsme úspěšně ulovili poslední 3 stanoviště a navíc nám celou cestu svítilo sluníčko. Poslední kousek cesty jsme se svezli autobusem a bylo to velké štěstí. Jen co jsme za sebou zavřeli dveře u chaty, přihnala se nečekaná průtrž mračen a padaly kroupy.
V jídelně už nás čekala večeře (smažená ryba a bramborová kaše), kterou jsme slupli jak malinu. Šupky dupky do sprchy. Teď už jen zapisujeme zážitky z dnešního dne a za chvíli příjemně unavení budeme uléhat do postýlek a těšit se na další den.
Vaše dětičky a paní učitelka